Otto Wichterle a vynález kontaktních čoček
Kdo vynalezl kontaktní čočky?
První moderní měkké kontaktní čočky vynalezl český chemik Otto Wichterle v roce 1959. Už v roce 1888 však německý oftalmolog Adolf Gaston Eugen Fick vyvinul kontaktní čočky ze skla označované jako "tvrdé". Ačkoliv se tedy Fickovi připisuje vynález první kontaktní čočky a vymyšlení jejího názvu, Wichterleho objev znamenal průlum ve vývoji kontaktních čoček. Měkké kontaktní čočky se používají dodnes.
Otto Wichterle, vynálezce měkkých čoček
Málokdo o tomto pánovi neslyšel. Byl to právě Otto Wichterle, kdo měkké oční kontaktní čočky v roce 1959 poprvé vyrobil a díky němuž získaly celosvětový věhlas. Mezi jeho další vynálezy patří např. silon (polyamidové vlákno) nebo hydrogel. První myšlenky na výrobu měkké kontaktní čočky přišly už v roce 1952. První prototyp čoček zdaleka ještě nevyhovovaly nárokům na běžné nošení (byly drsné, v oku řezaly). Zato si na nich Wichterle odzkoušel, že jimi lze opravdu korigovat zrak.
Za zmínku určitě stojí, že první měkké kontaktní čočky byly odlité v roce 1961 pomocí rotujících forem, dá se říci, doma „na koleně“ poté, co tehdejší Ministerstvo zdravotnictví zrušilo výzkum kontaktních čoček, ale Otto Wichterle se toho nápadu nehodlal vzdát.
Zajímavostí je, že tyto kontaktní čočky byly vyrobeny na přístroji, který byl sestrojen z populární dětské stavebnice Merkur a jako pohon sloužilo dynamo z jízdního kola (později motorek z gramofonu) . Díky tomuto úspěchu byl Otto Wichterle pověřen Ministerstvem zdravotnictví, aby ve vývoji kontaktních čoček pokračoval. V polovině 70. let koupila licenci na výrobu kontaktních čoček americká firma a výroba začala i v zahraničí.
V anketě, kterou pořádaly Novinky.cz byly kontaktní čočky zvoleny nejlepším tuzemským výrobkem a jsou považovány za jeden z nejznámějších českých vynálezů.
Co to vlastně kontaktní čočka je?
Kontaktní čočka je průhledná čočka, která se umísťuje na rohovku oka a slouží ke korekci očních vad (krátkozrakost (myopii), dalekozrakost (hyperopii), astigmatismus) a zároveň může, v případě barevných čoček, sloužit ke kosmetickým účelům.
Jaké jsou typy kontaktních čoček?
Existuje několik kritérií, podle kterých typy kontaktních čoček rozdělujeme.
Tvrdé
Propouští mnohem méně kyslíku k rohovce, což může způsobovat řadu problémů. Výhodou však je, že jimi nemohou projít ani chemikálie ani výpary. Tyto čočky jsou sice levnější, ale nevyhovují každému, protože vyžadují určité období na přizpůsobení. Tvrdé kontaktní čočky jsou variantou pro lidi trpící astigmatismem a keratoconem. Tyto čočky v počátcích nepropouštěly kyslík a vyráběly se z PMMA – polymethylmetakrálatu (plexisklo, jinak nazývané také akrylátové sklo), později (koncem 70. let 20. století) se přešlo na výrobu z polymeru PMMA-TRIS (Tris =trimethylsiloxy silan) označované jako RGP (rigid gas permeable- plynopropustné).
Měkké
S velmi dobrou propustností kyslíku, pohodlné. Zároveň však měkké čočky zajišťují menší ochranu oka před vnějšími vlivy prostředí. Propustnost čoček je úměrná množství vody v čočce. Současně ale s vyšším obsahem vody ztrácí materiál pevnost, tzn. že propustnost čočky není neomezená. Tyto čočky se vyrábí z hydrogelu, nejprve to byl materiál HEMA (hydrogyetylmetakrylát). Koncem 90. let 20. století se začaly hydrogely vyrábět z polymerů na silikonové bázi (silikon-hydrogelové čočky). Též jsou nazývány hybridní, přečtěte si náš článek o rozdílech mezi silikon-hydrogelovými a hydrogelovými čočkami.
Dále je možné čočky rozdělit podle toho, jak dlouho se nosí, tedy:
Klasické kontaktní čočky korigují krátkozrakost a dalekozrakost. Dále existují také existují speciální čočky na specifické vady, jako jsou torické kontaktní čočky (na astigmatismus) nebo multifokální čočky (na presbyopii).
Z čeho se čočky vyrábí?
První čočky byly vyrobeny ze skla, později se přešlo na pokusy s tzv. hemagelem. Co se týká snášenlivosti, byl tento materiál ideální, problémy se však vyskytly při vyndávání čoček z výrobních forem a s nepravidelností okrajů čoček, kdy se čočka musela následně ještě brousit. Proto se začal hemagel spojovat s dalšími látkami. Časem se přešlo na výrobu z polymerů na silikonové bázi. Čočky se vyrábí technologií odstředivého lití. Dříve se používalo i soustružení, které se částečně využívá dodnes, ale tímto způsobem nelze vyrábět příliš velká množství.